Souhlas se zvýšením základního kapitálu firmy

Jedním z nástrojů, kterým lze podpořit likviditu společnosti a navýšit její majetkovou podstatu je zvýšení základního kapitálu. Lze tak učinit jak peněžitým, tak nepeněžitým vkladem (tj. know-how, movitý nebo nemovitý majetek apod.), a to vždy na základě rozhodnutí valné hromady, za předpokladu 2/3 většiny. Příslušné rozhodnutí musí být osvědčeno veřejnou listinou – notářským zápisem.

Rozhodnutí o navýšení základního kapitálu nicméně nemusí automaticky znamenat, že k němu skutečně dojde, neboť toto předpokládá navýšení základního kapitálu zpravidla všemi společníky. Za předpokladu, že některý ze společníků nemůže nebo nechce převzít novou vkladové povinnosti při navýšení základního kapitálu existuje ustanovení § 222 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „ZOK“), které říká, že jakýkoli stávající společník společnosti má přednostní právo při navýšení základního kapitálu, tj. společník může navýšit základní kapitál nad rámec své vkladové povinnosti o nesplacený vklad druhého společníka. To by se však mělo promítnout i na výši jeho podílu ve společnosti. V otázce navýšení podílu ve společnosti společníkem za společníka nicméně právní úprava naráží na své limity, neboť není explicitně upraveno, zda musejí všichni společníci souhlasit se změnou poměrů svých podílů, tj. se změnou společenské smlouvy.

V tomto smyslu se názory různí, když jedna část právní veřejnosti konstatuje, že v takovém případě je potřeba souhlas všech společníků, neboť je zasaženo podstatným způsobem do společenské smlouvy a základních právních poměrů společníků vůči společnosti.

Odlišné názory pak vycházejí ze skutečnosti, že společník měl možnost využít svého práva a základní kapitál navýšit. Pokud tak neučinil, této své možnosti se vědomě vzdal a musel být srozuměn s alternativou, že za něj může vkladovou povinnost ve svůj prospěch učinit jiný společník nebo dokonce třetí osoba. Požadavek na jednomyslný souhlas se jeví jako nepřiměřený, neboť by umožňoval společníkovi, který vkladovou povinnost nenavýšil oportunisticky vetovat přijetí vkladové povinnosti (např. autoři Lasák a Dědič).

Osobně se, s ohledem na shora vyjádřený požadavek přiměřenosti a vzhledem k dvoutřetinovému kvóru při rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, kloním rovněž k tomu, že není nezbytný souhlas všech společníků ke změně jejich podílů ve společnosti, nicméně věc nebyla k dnešnímu dni uspokojivě projudikována.